Pompeje – město, které příroda nešetřila

Pompeje (italsky Pompei, latinsky Pompeii) jsou archeologickou lokalitou, nacházející se nedaleko Neapole, na místě někdejšího antického města, které 24. srpna roku 79 našeho letopočtu částečně zničila erupce dlouho spící sopky Vesuv.

Pompeje a jejich historie

První zmínka o městě Pompeje pochází již z 3. tisíciletí před naším letopočtem, kdy zde existovala pravděpodobně osada s pohřebištěm. Později, na konci 7. století před naším letopočtem se zde usadil kmen Osků, kteří nově vznikající město pojmenoval Gens Pompeia. V historických zápisech je i zmínka o Etruscích a Samnitech, kteří dali městu pravoúhlou urbanistickou strukturu, postavili dvě velká fóra s veřejnými budovami a město zajistili pomocí obranných hradeb. Díky nim se město dočkalo velkého rozmachu. Ve 3. století před naším letopočtem však Pompeje dobili Římané a připojili je ke svému římskému státu.

Název města se díky Římanům změnil na Cornelia Venera Pompeianorum. Římané začali stavět nové silnice, vodovody, obchody i řemeslnické dílny. Budovy začali zdobit nádhernou uměleckou výzdobou.

Domy v Pompejích

Domy v Pompejích, které se zachovaly, jsou postaveny podle různých modelů výstavby podle období, ve kterém byly postaveny. Například domy během dob Samnitů byly poměrně velké (zabíraly až do 3000 metrů čtverečních) a měly obdélníkový tvar ohraničený vnějšími zdmi. Tyto domy měly hlavní vchod (tzv. Fauces), oproti kterému se nacházely místnosti určené pro přijímání návštěv i soukromá místnost rodiny (tablinum), kterou považovali za posvátnou a která byla často stavebně propojena s jídelnou. Hlavní částí domu byl však centrální prostor (atrium) se 4 sloupy, který měl po svých stranách ložnice.

Kromě toho se v domě nacházela i zahrada s fontánou, která sloužila k relaxaci. Zahrada byla pod širým nebem obohacena o různé umělecké doplňky jako například sochy či sloupy. Samnitský dům obsahoval ještě i místnosti určené ženám, služebnictvu ale i místnost, která by se dala považovat za něco jako soukromé lázně.

Úroveň vybavenosti domu stavebními prvky, ale i nábytkem a uměleckými díly byla důkazem a projevem bohatství a sociální příslušnosti majitele domu.

Historické domy, které byly objeveny, byly pojmenovány podle uměleckých děl, které se v nich našly (např. Faunův dům či Dům Tragického básníka) nebo podle nejvýraznějších estetických znaků a vnitřních ale i venkovních stavebních prvků. Některé domy byly pojmenovány podle jména jejich majitele, např. Dům Vettiů. Domy majetnějších lidí byly patrové.

Zánik města Pompeje

V době největšího rozmachu Pompejí, kdy se město měnilo ze zemědělského centra na velké obchodní centrum, které bylo známo široko daleko, se naplno projevila síla přírody a s ní přicházející zkáza. 5. února roku 62 před naším letopočtem zasáhlo Pompeje poměrně silné zemětřesení, které způsobilo zhroucení mnoha budov a také ty, které zůstaly stát, nebyly, vzhledem ke své špatnou statiku dále obyvatelné. Díky velké odhodlanosti, kterou obyvatelé města projevili a houževnatosti, která je hnala dopředu, se podařilo město obnovit – došlo k opravám poničených budov a dalšímu rozmachu města.

To ale ještě netušili, co má ještě pro ně matka příroda dále připraveno. Uplynulo 17 let a na Pompeje se vrhla další velká zkáza, tentokrát mnohem mohutnější. Byla jí nedaleká sopka Vesuv, o které vědělo jen několik málo učenců. Ale i ti si mysleli, že sopka je již dávno vyhaslá a proto městu nehrozí žádné nebezpečí. Naneštěstí se však mýlili a sopka Vesuv 24. srpna 79 vybuchla a udeřila na město Pompeje ničivou silou.

Ze sopky začala vytékat láva a začala vystřelovat ze sebe obrovské množství horkých kamenů, které zavalily město. Nebylo úniku. Lidé se sice snažili ukrýt před tímto krupobitím do svých domů, to je však nezachránilo, neboť střechy domů nevydržely nápor těžkých hornin a propadly se. Zasypaly tak uvnitř domu vystrašené obyvatele. Ani ti, kteří se před zkázou nestihli ukrýt do nitra, smrti neunikli. Udusili se jedovatými plyny unikajícími z explodující sopky Vesuv.

Tento výbuch trval asi tři dny a Pompeje zasypal asi šesti metrovou vrstvou popela a kamenů. Celkově zahynulo asi dvacet tisíc lidí, kteří neměli to štěstí a nestihli před zkázou ujít.

Pompeje jako dokonalá ukázka zkázy

To, co se stalo v Pompejích, je přímo dokonalou ukázkou toho, jak se z prosperujícího města může stát jen kopa ruin a popela. Matka příroda zde naplno ukázala svou odvrácenou tvář a během několika hodin město téměř úplně zničila. V současnosti jsou však pozůstatky Pompejí velmi zajímavým archeologickým nalezištěm, na kterém můžete objevit velký kus historie, která se zde ve formě zničených budov zachovala. Při návštěvě Neapole proto určitě neváhejte navštívit i Pompeje, které jsou skvělou ukázkou římské kultury, která kdysi ovlivňovala celý svět a která v konečném důsledku ovlivnila i současnou moderní společnost.

MAPA: Kde najdete Pompeje

 

VIDEO: Záběry z Pompejí

Zdroj obrázků: Freeimages.com

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost