Coimbra – město studentů

Říkají mu Lusitánské Atény, protéká jím řeka básníků a v době promocí je tam vesele jako nikde v Portugalsku. Řeč je o univerzitním městě Coimbra, které leží na břehu řeky Mondego a na konci akademického roku se v něm konají velkolepé slavnosti.

Coimbra – Zde jsou pány studenti

Život ve městě Coimbra ovlivňují vysokoškolští studenti celoročně. V září se tam koná slavnostní křtění prvňáků, kteří procházejí ulicemi polonazí, zablácení, posypání moukou, polití vodou a ozdobeni různými rachotivý předměty, nejčastěji plechovkami. Plechovka je portugalsky lata, a tak průvod dostal název latada. Stejně vesele je v Coimbře i na konci roku, kdy absolventi slavnostně pálí stužky, které v barvách své fakulty nosili celé studium. Obě ceremonie jsou spojeny s bujarými oslavami a do pouliční zábavy je zapojeno celé město.

Obyvatelé Coimbry si zvykli na mladé lidi, kteří jsou oděni do černých plášťů s barevnými nášivkami a překvapeni nejsou ani ze studentů, kteří si občas přivydělávají v ulicích zpíváním a hraním fada. Tento hudební žánr se i díky studentům z Coimbry stal světoznámým. Znějí při něm struny portugalské kytary, mužský zpěv a písně o ztracené lásce či nelehkém životě studentů. Přestože má studentský život skutečně svá úskalí, o zábavu v něm zaručeně nouze není. Tedy, alespoň v Coimbře ne.

Studentské republiky v Coimbře

Klasické vysokoškolské koleje studenti v Coimbře neznají. Mají však své republiky. Jde o dům, který si pronajme větší či menší komunita studentů a sama si v něm vládne. Má svého ministra financí, obrany nebo zahraničních vztahů. Mimořádně dobré vztahy pak mají chlapecké republiky s těmi dívčími a naopak. Každá republika má své jméno, emblém a kolemjdoucí ji snadno pozná podle harampádí, co visí z okna. Republiky v univerzitní Coimbře jsou zkrátka unikáty.

Stále živá univerzita

Za všechnu dnešní slávu města Coimbra může portugalský král Dinis, který univerzitu v roce 1270 založil. Jedna z nejstarších evropských akadmických institucí původně sídlila v Lisabonu, až ji definitivně v 16. století přenesli do Coimbry. Stará část univerzity, kdysi královský palác, je dnes chloubou města a magnetem, který sem láká studenty, protože život v ní pulzuje stále. Zvony stále oznamují začátek akademického roku, v kapli sv. Michala se stále uzavírají sňatky a v suterénu knihovny sv. Jana je funkční studovna. Kdoví, jak je to se studentským vězením. Možná sem zavírají neúspěšné studenty.

Portugalské fado v Coimbře jinak

Coimbra má, zdá se, vše co potřebuje. I když je starobylá disponuje moderními kavárnami, hospůdkami, obchody, drahými butiky, ale na druhé straně také vším tím, co jí starobylost podtrhuje – starými kostely, kterých je v mete nepočítaně, tradičními písněmi fado – stylem portugalské hudby. Fado v Coimbře se od fada, který můžete slyšet v jiných částech země, odlišuje hlubší tématikou, ale například i rozdílným laděním dvanáctistrunové kytary.

Ať chcete nebo ne, tato hudba velmi často hraná na živo v kavárnách, vás v myšlenkách nasměruje k filozofickým tématům, a nevadí, že portugalsky umíte říct jen pár slov. Dokonce ani samotní Portugalci prý mnohokrát nevědí, o čem se zpívá. Slang používaný na severu země není jižanů příliš srozumitelný.

Intelektuálové z Lisabonu do Coimbry

Hlavní město v Lisabonu zůstalo, ale pro politiky nepohodlní intelektuálové byli vyexpedování zpět do své původní kolébky – města Coimbra. Dále od vlády, názorově odříznuti od klíčového dění v zemi. Dnes žije ve městě ležícím asi v polovině cesty mezi Lisabonem a Porto přibližně 140 tisíc lidí. Opuštěné bývá paradoxně během turistické sezóny, kdy mají studenti, kteří udávají tón života ve městě, volno. Ulice jsou tak pusté od dynamické mládeže, halící své rozumy do černých talárů.

Pedro a Inês – Romeo a Julie po portugalsky

K Coimbře se váže i jedna silná love story. Syn portugalského krále Alfonse IV. a dědic trůnu Pedro si musel vzít za ženu princeznu Constanzu Navarra, přesto, že byl až po uši zamilovaný do Inês de Castro – galicijské, tedy španělské šlechtičny. Po smrti své ženy se s ní potají oženil a v městě Coimbra s ní pak žil. Oba zamilovaní však narazili na nevoli krále, který v jejich spojení viděl hrozbu, a tak nakonec nechal Inês zavraždit. Po králově smrti se začal Pedro, jako nový panovník, mstít.

Našel dva vrahy své milé a podle legendy jim vyrval srdce z těla. Před soudem pak Pedro prohlásil, že se s ní oženil a právě ona je tedy právoplatnou královnou. Tělo Inês nechal exhumovat, svou královnu posmrtně korunoval a soudce dokonce donutil, aby políbili její ruku a tím tak přísahali věrnost nové královny. Nyní jsou oba pohřbeni v klášteře ve městě Alcobaça. Silný příběh lásky zpečetěn Pedrovým slibem: „Até ao fim do mundo,“ v překladu „Do konce světa,“ inspiroval mnoho portugalských ale i světových spisovatelů a umělců.

Památky v Coimbře, které se vyplatí navštívit

Katedrála Sé Velha

Katedrála Sé Velha v románském slohu byla postavena jako oslava vítězství nad Maury v roce 1064. Syn prvního krále Alfonse I., Sancho I., byl zde korunován. V kapitulní síni se nachází hrobka prvního křesťanského guvernéra města Sisinanda, jenž zemřel v roce 1091. V severní boční lodi je umístěna hrobka Byzantinky dony Vetaçy, která byla společnicí a učitelkou manželky krále Dinise, svaté Isabely.

Katedrála Sé Nova

Katedrála Sé Nova nedaleko univerzity byl založena jezuity v roce 1598. Markýz de Pombal zakázal roku 1759 jezuitský řád, ale kostel se v roce 1772 stal sídlem biskupa. Z průčelí shlíží dolů jezuitští světci. V kněžišti ze 17. století je oltář s dalšími jezuitskými světci a po jeho stranách stojí dvojice varhan z 18. století.

Manga Garden v Coimbře

Založeno v 16. století – původně součástí kláštera Svatého kříže. Toto originální složení prvků bylo vytvořeno renesančním umělcem Jean de Rouenem.

MAPA: Kde leží Coimbra?

 

VIDEO: Univerzitní město Coimbra

VIDEO: Vítejte v portugalské Coimbře

Zdroj obrázku: SXC.hu

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost